02.02.2013 - Běžecká sezóna 2012 aneb jak to vidím s odstupem času

Počet přístupů : 1267 - Zadal : - Dne : 02.02.2013 v 15:24
 
Rok 2012 byl v mnoha směrech jiný, než ty předchozí a to hned z několika důvodů. Jednak od podzimu nic nenarušilo přípravu a tak jsem odtrénoval všechno, co jsem si naplánoval a čemu jsem věřil, že mi pomůže posunout se výš a dál, prostě mít víc závodníků za sebou a méně před sebou. Dále jsem přestoupil v poháru Iscarex do kategorie B a mezi veterány už dokonce do druhých veteránů (závody masters jsou rozděleny po pěti letech, přičemž první „veteráni“ jsou od 35ti let). Zúčastnil jsem se celkem 21 závodů, včetně mistrovství republiky veteránů v krosu v Dolní Dobrouči a mistrovství republiky veteránů v běhu do vrchu na Lysou horu. 11x jsem byl na bedně a z toho 2x vyhrál. Proti roku 2011 je to jednoznačně posun ve výsledcích směrem nahoru. Na druhou stranu, když porovnám časy, dosažené v minulých letech a v roce 2012, už to tak super nevychází. Časy jsou většinou srovnatelné, někdy horší, někdy lepší. Nový pro mě byl seriál závodů Pekelný kilometr. Je to běh do sjezdovky v lyžařském areálu Peklák v České Třebové. Trať nevede rovně nahoru, je na ní pár zatáček, aby byla délka 1 km. Když jsem si poprvé prošel trať, musel jsem se smát. Je to opravdu úchylný závod, běžet do sjezdovky. Hodně mi ale tyto běhy sedí, jsou o hrubé síle, technika běhu tady podle mě až tolik nerozhoduje. Je to o tom nasadit vysoké tempo a postupně stále zrychlovat. Nic, co bych si nepamatoval z cyklistických časovek. Ve všech závodech seriálu jsem obsadil druhé místo (první byl vždy Martin Vacek, borec z týmu Iscarex, který je svou výkonností někde úplně jinde). Od prvního závodu v dubnu k třetímu závodu v červnu jsem se dokázal na této kilometrové trase zlepšit o celých 34 sekund! V celkovém pořadí v seriálu jsem obsadil také druhé místo. Druhou novinkou pro mě byla účast na mistrovství republiky veteránů v krosu. Trať jsem dobře znal, na stejné se každý rok běhá jeden ze závodů poháru Iscarex. Aby vyhověla parametrům mistrovského závodu, museli ji pořadatelé prodloužit ze 6 na 10 km. Běželi jsme dva okruhy, polovina do kopce, směrem k cíli potom zase z kopce a část po rovině. V prvním kole jsem běžel v první skupině. Ve druhém se ale roztrhala a já jsem zůstal sám. V závěru závodu už jsem tolik neztrácel, borce před sebou jsem měl zhruba stejně daleko. Přiblížit jsem se ale také nedokázal a tak jsem skončil na 6. místě. Konečně třetí novinkou bylo mistrovství republiky veteránů v běhu do vrchu na Lysou horu. Tento závod je už dlouho nedílnou součástí Českého poháru v bězích do vrchu. Závody jsou v tomto seriálu rozdělené do tří kategorií; A, B a super. Tento závod byl v kategorii super. Hned na úvod musím říct, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Na Lysé hoře jsem nikdy nebyl ani jako turista, natož běžec. Všechno, co jsem o závodu věděl, jsem si vyčetl z mapy nebo z propozic závodu. Délka 9,6 km, převýšení téměř 1000 metrů, částečně v lese, část na slunci. Start závodu byl v poledne v pravém poledním žáru. Po startu šílený úprk asi kilometr kolem řeky a potom prudké stoupání. Kopec nekončil, naopak. Doběhli jsem pod sjezdovku a když jsme začali stoupat rovně nahoru, musel jsem přejít do chůze. Měl jsem toho už celkem dost. Kromě několika prvních jsme šli pěšky skoro všichni. Na konci sjezdovky následoval kratší seběh. Držel jsem se ve skupině, ale postupně mi docházely síly. Asi od 6 km jsem střídavě víc šel, než běžel a ze závodu se soupeři se stal boj se sebou samým. Horko, příliš rychlý začátek a profil závodu si vybírali svou daň. Bylo mi špatně, mžitky před očima, spousty turistů a cesta vedla pořád vzhůru. Když jsem uviděl vysílač na vrcholu kopce, měl jsem hodně smíšené pocity. Do cíle zbývalo asi 1,5 km a vysílač byl kdesi vysoko nade mnou. Cesta byla čím dál strmější, na ní čím dál větší kameny já se vlekl rychlostí nedělního turisty. Posledních 200 metrů jsem běžel a dokonce i sprintoval o nějaké hodně špatné umístění. Ve své kategorii jsem obsadil 19. místo se ztrátou 17 minut na vítěze. Jako jednoznačně skvělé hodnotím občerstvení (nebo obžerstvení??) v cíli. Snědl jsem neuvěřitelné množství koblih a hroznového vína a vychutnával si panoramata Beskyd. Sezóna dál probíhala celkem bez problémů. Teprve na podzim jsem onemocněl a doktor mi postupně předepsal několikery antibiotika za sebou. Přišel jsem prakticky o celou podzimní část závodů. Když jsem pak zpětně kontroloval výsledky, pravděpodobně jsem díky nemoci přišel o celkové třetí místo v poháru Iscarex. Soupeři, které jsem pravidelně porážel, na několika závodech skončili na bedně. Teoreticky jsem mohl být tedy před nimi a získat více bodů. Ale na teorie a kdyby se nehraje ani ve sportu a tak jsem skončil v celkovém hodnocení 4. se ziskem 1166 bodů. Na třetí místo mi chybělo 22 bodů. Celkově sezónu 2012 hodnotím jako vydařenou. Podařila se mi řada dobrých výsledků, ale je také pořád co zlepšovat.
 
Výsledky celkové
http://iscarex.cz/vysledky.php?jmeno=Mrklovsk%FD%20Miroslav&jmenoindex=27818